4. 9. 2015

Cinder

Název: Cinder
Původní název:
Spisovatel: Marissa Meyer
Žánr: Fantasy
Počet stran: 400
Nakladatelství: Egmont





Obálka je opravdu krásná. Ale popravdě se mi nezdá Cindřina hlava, copak je to nějaká Medúza? Ale jinak je nádherná. Hlavně pozadí je úžasné, miluji modrou a fialovou.

Cinder jsem si chtěla přečíst od doby, co vyšla. A to proto, že je to moderní zpracování Popelky. Já mám hrozně ráda různé moderní verze pohádek. Nejraději mám tedy Krásku a zvíře, ale ostatní pohádky jsou taky skvělé.

Cinder je čtivá. Kromě toho, že je skvěle napsaná to má na svědomí asi i to, že se opticky zdá kratší a tak si ani neuvědomíte, že to máte za chvíli přečtené. Kromě kapitol je totiž dělená ještě na knihy, které jsou vždycky uvedené nějakým úryvkem z popelky, což je krásný detail. Pak je celá kniha napsaná v dvojitém řádkování.

Nový Peking sužuje závažná nemoc. Losují se kyborgové, na kterých se testuje lék. Cinder na testování donutí jít její macecha poté, co se nakazí její sestra Pivoňka. A tak začíná příběh, který se vyvíjí opravdu nečekaným směrem.

Cinder má dost malé sebevědomí. Pořád se bojí., že lidé zjistí, že je kyborg. Popravdě se jí nedivím, když se od ní pak všichni drží dál, ale i tak. Kdyby řekla pravdu, nemusela by mít tolik problémů.

Adri je zlá do morku kostí. K Cinder se chová jako k někomu, kdo je naprosto bezcenný. Nezáleží jí na ní a nebýt toho, že jí dělá poskoka, už by ji dávno vyhodila na ulici.

Pivoňka je hodná a má Cinder ráda. Není v ní ani trocha zášti. Popravdě si říkám, jak je možné, že si v srdci uchovala dobrotu s tak příšernou matkou.

Perla je po matce. Je to zlo v menším měřítku. Je škodolibá a nejradši by Cinder zničila život.

Kai je úžasný, zamilovala jsem si ho. I když je to princ, netrpí snobským chováním. Chová se jako normální kluk a dělá to, co je nejlepší pro svůj lid. I když se nakonec zachoval trochu hloupě, ale myslím, že přijde k rozumu.

Doktor je sice kladná postava, ale nepřišel mi moc sympatický. Dělal všechno, co mohl pro záchranu Země. Jenže se mi zdálo, že to dělá špatným způsobem.

V Novém Pekingu je příšerný zmatek. Všude nemoc a každou sekundu může být někdo nakažení. Jsem opravdu ráda, že v něčem takovém nemusím žít. Bohatě stačí naše nemoci.

Zklamalo mě, že to neskončilo větou: "A žili šťastně až do smrti." Ale vážně, já mám ráda šťastné konce a tenhle byl smutný. Sice to je nedokončené a konce se dočkám někde v dalších dílech, ale i tak mě mrzí, že tenhle prozatímní je smutný.

V první řadě bych Cinder doporučila asi všem, co mají rádi klasickou Popelku a nevadí jim knížky na její motiv. I když nebýt toho jména, skoro bych zapomněla, že to má být novodobá popelka. A pak všem - tedy asi spíše dívkám - kteří mají rádi androidy a kyborgy.

Cinder je něco úžasného. Nemůžu se dočkat, až si přečtu Scarlet. Což by měl být příběh na motiv Červené Karkulky. A snad v něm najdu i dokončení příběhu o Popelce. Jen doufám, že nenastane situace, kdy se závěr všech příběhů dozvím až v posledním dílu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)