Název: Cinder
Původní název:
Spisovatel: Marissa Meyer
Žánr: Fantasy
Počet stran: 400
Nakladatelství: Egmont
Obálka
je opravdu krásná. Ale popravdě se mi nezdá Cindřina hlava, copak je to
nějaká Medúza? Ale jinak je nádherná. Hlavně pozadí je úžasné, miluji
modrou a fialovou.
Cinder
jsem si chtěla přečíst od doby, co vyšla. A to proto, že je to moderní
zpracování Popelky. Já mám hrozně ráda různé moderní verze pohádek.
Nejraději mám tedy Krásku a zvíře, ale ostatní pohádky jsou taky skvělé.
Cinder
je čtivá. Kromě toho, že je skvěle napsaná to má na svědomí asi i to,
že se opticky zdá kratší a tak si ani neuvědomíte, že to máte za chvíli
přečtené. Kromě kapitol je totiž dělená ještě na knihy, které jsou
vždycky uvedené nějakým úryvkem z popelky, což je krásný detail. Pak je
celá kniha napsaná v dvojitém řádkování.
Nový
Peking sužuje závažná nemoc. Losují se kyborgové, na kterých se testuje
lék. Cinder na testování donutí jít její macecha poté, co se nakazí
její sestra Pivoňka. A tak začíná příběh, který se vyvíjí opravdu
nečekaným směrem.
Cinder
má dost malé sebevědomí. Pořád se bojí., že lidé zjistí, že je kyborg.
Popravdě se jí nedivím, když se od ní pak všichni drží dál, ale i tak.
Kdyby řekla pravdu, nemusela by mít tolik problémů.
Adri
je zlá do morku kostí. K Cinder se chová jako k někomu, kdo je naprosto
bezcenný. Nezáleží jí na ní a nebýt toho, že jí dělá poskoka, už by ji
dávno vyhodila na ulici.
Pivoňka
je hodná a má Cinder ráda. Není v ní ani trocha zášti. Popravdě si
říkám, jak je možné, že si v srdci uchovala dobrotu s tak příšernou
matkou.
Perla je po matce. Je to zlo v menším měřítku. Je škodolibá a nejradši by Cinder zničila život.
Kai
je úžasný, zamilovala jsem si ho. I když je to princ, netrpí snobským
chováním. Chová se jako normální kluk a dělá to, co je nejlepší pro svůj
lid. I když se nakonec zachoval trochu hloupě, ale myslím, že přijde k
rozumu.
Doktor
je sice kladná postava, ale nepřišel mi moc sympatický. Dělal všechno,
co mohl pro záchranu Země. Jenže se mi zdálo, že to dělá špatným
způsobem.
V
Novém Pekingu je příšerný zmatek. Všude nemoc a každou sekundu může být
někdo nakažení. Jsem opravdu ráda, že v něčem takovém nemusím žít.
Bohatě stačí naše nemoci.
Zklamalo
mě, že to neskončilo větou: "A žili šťastně až do smrti." Ale vážně, já
mám ráda šťastné konce a tenhle byl smutný. Sice to je nedokončené a
konce se dočkám někde v dalších dílech, ale i tak mě mrzí, že tenhle
prozatímní je smutný.
V
první řadě bych Cinder doporučila asi všem, co mají rádi klasickou
Popelku a nevadí jim knížky na její motiv. I když nebýt toho jména,
skoro bych zapomněla, že to má být novodobá popelka. A pak všem - tedy
asi spíše dívkám - kteří mají rádi androidy a kyborgy.
Cinder
je něco úžasného. Nemůžu se dočkat, až si přečtu Scarlet. Což by měl
být příběh na motiv Červené Karkulky. A snad v něm najdu i dokončení
příběhu o Popelce. Jen doufám, že nenastane situace, kdy se závěr všech
příběhů dozvím až v posledním dílu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za krásný komentář :)