Křišťály moci - Hněv pána ohně

Název: Křišťály moci - Hněv pána ohně
Původní název: Křišťály moci - Hněv pána ohně

Spisovatel: Michaela Burdová

Žánr: Fantasy

Počet stran: 280

Nakladatelství: Fragment

Obálka mě zrovna neoslnila. Drak na ní mi připadá moc divný, moc zlý. A ty křídla mi připadají, jako kdyby byly z papíru, myslím si, že by ho nemohla unést. Ale líbí se mi ti detaily. Hory a hromada lebek. Stejně tak schovávající se elf.

První díl končil hodně otevřeně. A i když jsem věděla, že to nemůže začít katastrofou hned v druhém díle, tak jsem se stejně celou dobu třásla strachem, jestli přeci jen hned na začátku neumře jedna z mých oblíbených postav.

Četla se mi úplně skvěle. Zase tu bylo hodně popisů, na které člověk musel mít chuť. Ale vyvažovala to akce, které tu bylo mnohem více než v prvním díle. A i když mám tyhle popisy ráda, tak jsem akci jen uvítala. Pořád se střídaly pohledy vyprávění a byla jsem mile překvapena, že skoro celá kniha byla vypravovaná z pohledu Neilin. Na druhou stranu mám ale pocit, že tam některým věcem mohla Míša dát větší prostor. V prvním díle se něco odehrálo a v druhém díle už to bylo úplně jinde a mezi tím černá díra. To se mi zrovna dvakrát nelíbilo.

Neilin se konečně dostane do města bílých elfů, které ale musí brzy opustit, aby nalezla první křišťál moci. Cestou za křišťály spolu se svým doprovodem Awrixelem, Ellnesou a R´Tilesem zažijí spoustu nebezpečí a dramatu.

Zatímco Neilin pátrá po křišťálech král Edrian jde do války. Ale jak by mohlo pár lidí vyhrát válku proti vojsku temných elfů? Budou potřebovat pomoc a ne malou. Jenže, kde ji vzít?

Neilin se dost změnila. Ačkoliv je to jen krátká doba, co jsem se s ní "viděla" naposledy, tak dost zmoudřela. Našla odvahu a sílu, kterou potřebovala. I když to mají částečně na svědomí křišťály moci. Ale řešila tady úplně zbytečnosti, na jejich řešení bylo času dost.

Awrixela zbožňuji od první chvíle. Vlastně se vůbec nezměnil. Pořád je stejně tvrdohlavý a stejně jako Neilin řešil "co by, kdyby" což bylo úplně předčasné. Ale na rozdíl od ní se úplně stáhl do sebe. Ne, že by to tak už nebylo předtím, ale teď odmítal dát najevo jakýkoliv cit.

Ellnesa je úplně skvělá. Nejdřív jsem se trochu bála, aby nepopletla hlavu Awrixelovy, ale ona tady bude mít podle mě úplně jinou roli, která bude dost důležitá. Je odvážná a to na ní obdivuji. Ale možná by se měla více podívat kolem sebe.

R'Tiles je hrozně vtipná postava. Nejdřív jsem ho neměla ráda, kvůli jeho nedůvěřivosti k Awrixelovi, ale pak jsem si ho oblíbila. Je to vlastně podobný typ elfa jako Awrixel. Je odhodlán bojovat za svou paní, i kdyby ho to mělo stát život. Pořád se tváří jako největší suverén, ale nedokáže jít s pravdou ven. Jenže, kdo by se mu divil?

Leju jsem v tomhle díle moc nemusela. Podle mě udělala strašnou blbost. A bojím se toho, co udělá dál. Mám zlé tušení, že víc věcí pokazí, než zachrání.

Terien byla prostě skvělá. Stejně jako Awrixel je dost tvrdohlavá, ale uvědomuje si priority.

Sorgan si konečně začal uvědomovat, že to, co dělá, není dobré. Vypadá to, že by se mohl časem vymanit z Izgraëlova vlivu, snad. Ale i když si to začal uvědomovat, tady dělal jen potíže. Snad se do příště polepší, mám ho docela ráda.

Kvalitou je to úplně stejné jako první díl. Ale nikdy nemůže být nic stoprocentně stejné. Jak už jsem tady zmínila, bylo tu víc akce a hodně děje, který se točil kolem Neilin , ale na druhou stranu tu byly ty černé díry. Ale i tak bych knihu považovala o nějaké procento lepší než předchozí.

Jsem hodně zvědavá na třetí díl. Já to tedy říkám pořád a v důsledku toho asi budu brzy stará, ale to se jinak nedá. Ten konec byl zajímavý. Přiznám se, že jsem to tak trochu čekala, ale opravdu mě zajímá, jak se to bude vyvíjet. Tato kniha byla akční, ale mám takový pocit, že další bude ještě akčnější a nebezpečnější.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.