Pages

Výlety a exkurze... copak jsem na základce?


Pokud něco nenávidím víc, než každodenní vstávání do školy jsou to výlety a exkurze. Nesnášela jsem je už na základce. Proto jsem si vždycky schválně domluvila "naprosto neodkladného" doktora, abych se těch blbostí nemusela účastnit.

Když jsem odcházela ze základy, tak jsem byla nadšená, že z té školy konečně vypadnu. Ale hlavně jsem si myslela, že na střední škole se vyhnu takovým blbostem, jako jsou exkurze a výlety. Samozřejmě jsem byla naivní a šeredně se zmýlila.

Už od prváku je to samá exkurze, samý výlet. Některým jsem se vyhla právě díky doktorům, jiným proto, že jsem zrovna měla praxi. U některých jsem na rovinu řekla že nejdu, kolem čehož bylo asi milion keců, ale zůstala jsem prostě ve škole, většinou v knihovně. A u některých mi nezbylo nic jiného než jet.

Asi si teď říkáte, že jsem cvok, když nejsem nadšená z toho, když vypadnu ze školy. Jenže oni se nepořádají exkurze ani výlety, které by mě bavily. Buď jsou to památky nebo... vlastně tu v podstatě žádné nebo není. Většinou jsou to památky. A mě tyhle věci absolutně nezajímají. Takže ve výsledku to dopadá tak, že strávím celej den znuděná a domu se dostanu tak popáté, tedy mnohem později, než kdybych byla ve škole.

A když už náhodou je součástí těch památek něco, co by mě bavilo, tak to musím sdílet s desítkami lidí. Musím se držet plánu, který má učitel, brát ohled na ostatní. Nemůžu si jednoduše nastavit vlastní program a řídit se s ním. Právě tohle mi hrozně vadí, nesnáším, když nemám věci pod kontrolou. Připadám si bezmocná.

Jen pro informaci, nejsem jediná, kdo nechce jezdit na výlety a exkurze.  Rozhodně ne v mojí třídě. I když tam se to dělí na takové dvě skupiny. Jedna chce za každou cenu někam jet a ta druhá nechce jet nikam. Já jsem ta druhá. Tu první absolutně nechápu a mám chuť ji vystřelit do vesmíru.

Když to shrnu, tak se mi podařilo většině exkurzí a výletů se vyhnout. Když tedy nepočítám muzea, úřad práce, archiv, galerie a další věci, co jsou v našem městě. Tam jaksi nebylo zbytí. Ale opět je to hrozně otravné. Asi třikrát za tři roky jsme procházeli památky v Klatovech, což je na hlavu, zvlášť, když jsem z Klatovy.

Ale vraťme se k těm exkurzím. Jestli si dobře pamatuji, byla jsem na šesti. Nejsem si už jistá, jak šli popořadě, ale nemyslím, že by to hrálo roli.


Titanic
Pamatujete, jak byla v Praze výstava k Titanicu? Tak to je výjimečně jedna z exkurzí na kterou jsem chtěla jet... ne že bych měla moc na výběr. Ale popravdě to bylo zklamání. Jediný co mě zaujalo byl ledovec a kvůli časovému plánu jsem si nestihla koupit ani suvenýr.

Hlavně, že jsme pak dvě hodiny trajdali po Václavským náměstí, kde jsem marně hledala Levný knihy. Nenašla jsem je. Takže zklamání šílený. Navíc se jelo vlakem, nesnáším vlaky.

Úniková hra
Na výletě jsme byly v Plzni. Tam si spolužáci vymysleli únikovou hru a já byla zavřená v cele. Popravdě? Absolutně nic zajímavého. Nebylo to nijak zvlášť propracované a slečna, která tam byla nám v podstatě všechny odpovědi řekla, takže vyhozené peníze a ztracený čas.

A pak byl rozchod. Opět jsem hledala Levný knihy, marně. Samozřejmě až později jsem si uvědomila, že jsem šla kolem dobře známého parkoviště. Kdybych bývala prošla kolem něj došla bych až k Plaze a tím pádem k Levným knihám. Ale když jde člověk pěšky, všechno vypadá jinak.

Nakonec jsem tedy zbytek výletu strávila čtením Ten, kdo stojí v koutě. Což vlastně nebylo tak špatný, v Plzni jsou narozdíl od Klatovy skvělá místa, kde si člověk může v klidu číst. Jen jsem si měla vzít větší knížku. A i do Plzně jsme jeli vlakem.

Zoo Plzeň
Další exkurze byla opět do Plzně, tentokrát do Zoo. V Zoo Plzni jsem byla už hodněkrát, ale zvířata jsou úžasné, takže mi to vůbec nevadilo. Naopak jsem tam objevila tygra, který spal ve stejné poloze jako můj kocour, což bylo úžasně roztomilé. Ale mnohem radši bych se podívala třeba do Prahy nebo Liberce. A někdy podívám.

Tenhle výlet mi kromě vlaku zkazil úkol z biologie. Ne, že by byl nějak těžký, ale musela jsem kvůli němu být ve skupině, podřizovat se lidem, pak s nimi řešit ten úkol, kterým jsme stejně podle učitelky neudělali dobře. Tedy dala nám za jedna, ale stejně měla připomínky. Takže to mi celou Zoo dost zkazilo.

Techmánie
V prváku jsme byly v Techmánii v Plzni, platila to škola. Bylo to i s obědem a autobusem, takže naprosto v pohodě. Ale ta Techmánie... neříkám, že to nebylo zajímavé, bylo. Jenže jsem na ní měli asi tři hodiny a já to měla všechno prozkoumané asi za hodiny ani ne, takže jsem tam pak další hodinu jen tak přešlapovala a tu poslední prokecala se spolužáky o blbostech. A pak byl ještě nějaký hodinu trvající film, který byl podle mě určený asi tak dvanáctiletým dětem, ani ne. Prostě další exkurze na nic.

Plzeňský kraj
V rámci mého oboru veřejná správa jsme se byly podívat opět v Plzni, kde jsme se setkali s hejtmanem a zkusili si hlasovat o různých návrzích. Pro mě opět naprostá ztráta času. Bez problému bych se bez toho obešla.

Předtím jsme ještě byly na nějaké akci, kde vystupoval obor Gastro. Strávily jsme tam asi dvě hodiny. Lidí jako mravenců, takže se nedalo hnout a zajímavého na tom také nic nebylo. Takže jak říkám, ztráta času. Jediný kladný bod je opět to, ž se jelo autobusem.

Česká národní banka
Člověk by řekl, že si ve čtvrtáku dají s exkurzemi pokoj, ale ne. Takže 24. 11. 2017 jsme byly v Praze navštívit Českou národní banku. Opět bych tu exkurzi nejraději vynechala, ale byla to buď exkurze nebo Den otevřených dveří, takže jedna možnost horší než druhá.

Katastrofa jako obvykle. V bance jsem se dvě hodiny kousala nudou. Jediné pozitivum je, že jsem ve volnu našla Levný knihy a nakoupila si. Jenže pak už nebyl moc čas prozkoumávat další obchody navíc bych to všechno musela tahat sem a tam, takže bohužel

A těchto šest exkurzí na které jsem v podstatě byla donucena jet je opravdu jen zlomek. Bylo jich za tu dobu mnohem víc. Osobně bych se obešla bez nich. Vážně doufám, že už nám dají s těmito blbostmi pokoj. Nesnáším to, vážně hodně. 





0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)