„Jak to
myslíš, že už nejsou na Aljašce?“ zeptal se Jack.
„Nejsou tu
ani čarodějky, ani členové smečky. Copak nevidíš ty runy?“
„Ty runy tu
předtím ani nebyly.“
„Teď už tu
jsou a je to hodně, hodně špatné.“
„Ty víš, co
znamenají?“ zeptal jsem se Jackova táty.
„Tahle
znamená válka, ta runa vedle znamená smrt a poslední je pomsta.“
„A jak si
z toho proboha vyčetl, že už nejsou na Aljašce?“
„Čarodějky
se chtějí pomstít za ty tři nebohé dívky tím, že úplně zničí naši smečku,
počínaje vámi. Začnou válku na svém území, kde budou moci používat sílu předků.
Pravděpodobně by ji už dávno začaly, ale potřebují vás. Chtějí nás všechny
dostat na jedno místo, proto byly na Aljašce, aby vás tam odvedli. Několik členů
zajaly a pro vás tu nechaly vzkaz, aby nebylo nejmenších pochyb o tom, kde
jsou,“ osvětlila mi Hayley. Vše ostatním už to pravděpodobně došlo, ale já moc
do kontaktu s čarodějkami nepřijdu.
„Chtějí
abychom se vrátily do New Orleans? Mají to mít.“ Řekl Jackson, který až do teď
přecházel sem a tam.
„To ať tě
ani nenapadne. Tohle přesně chtějí a vy se jim rozhodně nevydáte na stříbrném
podnose.“
„A co máme
podle tebe dělat? Sednout si na zadek a čekat až to v New Orleans vyřídíš?
S tím nepočítej. Nenecháme své kamarády na pospas smrti, zatím co my si tu
budeme honit chvosty!“ Křičel Jackson a na Theovi, Liamovi a Erice jsem viděl,
že by se k němu nejradši přidali, ale z úcty k alfovi to nechali
na Jacksonovi. No, aspoň Liam, ostatní ho asi jen nechtěli poštvat proti sobě.
S rozzuřením alfou si není radno zahrávat. Vím to, s jedním jsem žil.
„Přesně to
budete dělat! Nemůžete tak riskovat a už vůbec ne ty, jsi budoucí alfa!“
„A jako
budoucí alfa mám povinnost zachránit členy své smečky, své přátele!“
„Taky máš
povinnost poslouchat svého otce, alfu! Takže uděláš, jak říkám a zůstaneš
tady!“ Viděl jsem, že Jackson zuří, ale to nebylo nic oproti jeho otci. Chtěl
jsem je nějak uklidnit, ale moje smečka to nebyla. Naštěstí Heyleyna ano.
„Jacku,“
řekla a oba dva se k ní otočili, „myslím tebe, ukázala na svého manžela.
„Proč jen
jsme pojmenovali našeho syna po tobě? Je v tom akorát zmatek. No, to je
fuk.“
„Jackson,
Theo, Liam, Erika a samozřejmě Isaac, pokud bude chtít, by měli jet s námi.
Pokud zjistí, že se nevrátili domů, přijdou si sem pro ně a proti čarodějkám se
nebudou mít jak bránit. Ani v devíti se jim to nepodařilo, takže ve
čtyřech by selhali určitě. Doma je budeme moc ochránit, tady ne.“
Evidentně
nic nedokáže zklidnit rozzuřené vlkodlaka lépe, než jeho manželka. Místo toho,
aby Jack začal protestovat, se nad tím zamyslel a pak překvapivě rezignoval.
„Fajn, Hayley
má pravdu. Ale vy všichni budete v New Orleans pod neustálým dohledem, ani
se nehnete bez mého dovolení.“ Smečka na to jen kývla, i když mi bylo jasné, že
ani jeden z nich nebude jen tak sedět na zadku a čekat až se válka
přežene.
„Pro tebe to
platí taky Isaacu.“
„Ale já
nejsem člen smečky.“
„Možná nejsi
člen mojí smečky, ale jsi Davidův syn a jsem si jistý, že by mi nepoděkoval,
kdybys kvůli válce mezi mou smečkou a čarodějkami z New Orleans přišel o
život. Takže máš dvě možnosti. Buď volám Davidovi, aby pro tebe poslal někoho
z jeho lidí, nebo půjdeš s námi a budeš dodržovat moje pravidla.“
S alfou je dost nebezpečné se přít, zvlášť když je to cizí alfa a není
vaším otcem. A jelikož jsem se domů vrátit rozhodně nechtěl, neměl jsem na
výběr.
„Dobře,“ kývnul
jsem, i když mi to bylo asi tolik příjemné, jako ostatním.
„Fajn. Další
letadlo letí v šest hodin, takže máte hodinu na zabalení věcí a pak
vyrazíme,“ rozkázal a my jsme ho poslušně následovali.
Cestou ani
v domě nikdo moc nemluvil. Díky blížící se válce s čarodějnicemi,
ztracením přátel a předčasnému návratu do New Orleans nikdo neměl ani náladu. A
tak jsme mlčeli, balili a dopíjeli zásoby alkoholu. Vlastně spíš jen dopíjeli
zásoby alkoholu, protože sbaleno jsme všichni měli za deset minut. Až na Eriku.
Ta balila svůj velký šatník a ještě Alinin a Thaliin. Alexovi, Scottovi a
Boydovi věci sbalil Jack, ale to bylo o dost rychlejší.
Po třičtvrtě
hodině bylo konečně všechno sbaleno a tak jsme mohli vyrazit. Já, Jack a jeho
rodiče jsme jeli v jednom autě, a ostatní v druhém, i když mi je
záhadou, jak se tam s tolika kufry vešli. Ale nikdo tu nechtěl nechat
žádnou z jejich věcí. Bylo by to, jako kdyby se smířili s jejich
smrtí, ale oni mrtví nebyli. Aspoň jsme v to doufali. Ali, Thalii a Alexe
jsem sice moc neznal, ale už kvůli Jackovi jsem chtěl, aby byli živí. A Scotta
s Boydem jsem si za těch pár týdnů vážně oblíbil.
Ani při
cestě autem ani při čekání na náš let nikdo nemluvil. Nedivil jsem se jim, ani
já jsem nevěděl co říct. Až někdy v půlce letu promluvil Jackson.
„Díky, že
letíš s námi. Vážím si toho.“
„To je samozřejmost.
Jsi můj kamarád, naše smečky jsou spojenci… byl bych hrozný člověk, kdybych ti
nepomohl. Navíc, radši si dám tanec smrti s bandou čarodějek, než abych se
musel vrátit do toho blázince doma.“ A to jsem ani nemluvil o tom, že za mě
automaticky zaplatil letenku, jelikož mi táta zablokoval všechny účty, což jsem
ostatně očekával.
„Takže opět
se zajímáš jen o sebe,“ řekl, ale i v téhle situaci jsem si všiml náznaku
smíchu.
Pak už jsme
zase nemluvili. Jackson koukal před sebe, jako by v letadle ani nebyl a
předpokládám, že zbytek smečky byl na tom stejně. Já koukal z okna a modlil
jsem se, abychom byly v New Orleans co nejdříve.
Když jsme
přistáli, byla to nejlepší událost dne. Už nikdy se nenechám dobrovolně zavřít
do té létající plechovky, to radši poběžím po čtyřech. A trochu se zlepšila
nálada i ostatních. Sice byly pořád zasmušilí, ustaraní, ale byli doma, na svém
území. Bohužel to bylo zároveň území New Orleánských čarodějek.
Skvělé pokračování, doufám, že jsou jejich kamarádi opravdu na živu a že je doma dokáže smečka zachránit a ochránit i zbytek smečky. Těším se na další.
OdpovědětVymazatno, to my ještě nevíme, zda jsou naživu nebo ne :D Ale uvidíme :D
VymazatVýhoda toho, když jednotlivé díly nestíháte číst hned, pak to máte vše najednou a nemusíte netrpělivě čekat na další díl. =D =)
OdpovědětVymazatRozhodně napínavý příběh. Nečekala jsem že v tom budou mít prsty čarodějky ale zatím se to vyvíjí zajímavě. Rozhodně jsem zvědavá jak to bude pokračovat. =)
PS: Máte moc pěkná jména pro postavy. =D
Tak to je rozhodně výhoda :D ... musím se přiznat, že já jsem taky zvědavá, jak to bude pokračovat :D
VymazatA ta jména jsme teda měly vybrat jinak ... teď se nám to strašně plete :D