Pages

Secrets of Lonely Wolf - 8.Kapitola



„Jak to myslíš, že už nejsou na Aljašce?“ zeptal se Jack.
„Nejsou tu ani čarodějky, ani členové smečky. Copak nevidíš ty runy?“
„Ty runy tu předtím ani nebyly.“
„Teď už tu jsou a je to hodně, hodně špatné.“
„Ty víš, co znamenají?“ zeptal jsem se Jackova táty.
„Tahle znamená válka, ta runa vedle znamená smrt a poslední je pomsta.“
„A jak si z toho proboha vyčetl, že už nejsou na Aljašce?“
„Čarodějky se chtějí pomstít za ty tři nebohé dívky tím, že úplně zničí naši smečku, počínaje vámi. Začnou válku na svém území, kde budou moci používat sílu předků. Pravděpodobně by ji už dávno začaly, ale potřebují vás. Chtějí nás všechny dostat na jedno místo, proto byly na Aljašce, aby vás tam odvedli. Několik členů zajaly a pro vás tu nechaly vzkaz, aby nebylo nejmenších pochyb o tom, kde jsou,“ osvětlila mi Hayley. Vše ostatním už to pravděpodobně došlo, ale já moc do kontaktu s čarodějkami nepřijdu.
„Chtějí abychom se vrátily do New Orleans? Mají to mít.“ Řekl Jackson, který až do teď přecházel sem a tam.
„To ať tě ani nenapadne. Tohle přesně chtějí a vy se jim rozhodně nevydáte na stříbrném podnose.“
„A co máme podle tebe dělat? Sednout si na zadek a čekat až to v New Orleans vyřídíš? S tím nepočítej. Nenecháme své kamarády na pospas smrti, zatím co my si tu budeme honit chvosty!“ Křičel Jackson a na Theovi, Liamovi a Erice jsem viděl, že by se k němu nejradši přidali, ale z úcty k alfovi to nechali na Jacksonovi. No, aspoň Liam, ostatní ho asi jen nechtěli poštvat proti sobě. S rozzuřením alfou si není radno zahrávat. Vím to, s jedním jsem žil.
„Přesně to budete dělat! Nemůžete tak riskovat a už vůbec ne ty, jsi budoucí alfa!“
„A jako budoucí alfa mám povinnost zachránit členy své smečky, své přátele!“
„Taky máš povinnost poslouchat svého otce, alfu! Takže uděláš, jak říkám a zůstaneš tady!“ Viděl jsem, že Jackson zuří, ale to nebylo nic oproti jeho otci. Chtěl jsem je nějak uklidnit, ale moje smečka to nebyla. Naštěstí Heyleyna ano.
„Jacku,“ řekla a oba dva se k ní otočili, „myslím tebe, ukázala na svého manžela.
„Proč jen jsme pojmenovali našeho syna po tobě? Je v tom akorát zmatek. No, to je fuk.“
„Jackson, Theo, Liam, Erika a samozřejmě Isaac, pokud bude chtít, by měli jet s námi. Pokud zjistí, že se nevrátili domů, přijdou si sem pro ně a proti čarodějkám se nebudou mít jak bránit. Ani v devíti se jim to nepodařilo, takže ve čtyřech by selhali určitě. Doma je budeme moc ochránit, tady ne.“

Evidentně nic nedokáže zklidnit rozzuřené vlkodlaka lépe, než jeho manželka. Místo toho, aby Jack začal protestovat, se nad tím zamyslel a pak překvapivě rezignoval.
„Fajn, Hayley má pravdu. Ale vy všichni budete v New Orleans pod neustálým dohledem, ani se nehnete bez mého dovolení.“ Smečka na to jen kývla, i když mi bylo jasné, že ani jeden z nich nebude jen tak sedět na zadku a čekat až se válka přežene.
„Pro tebe to platí taky Isaacu.“
„Ale já nejsem člen smečky.“
„Možná nejsi člen mojí smečky, ale jsi Davidův syn a jsem si jistý, že by mi nepoděkoval, kdybys kvůli válce mezi mou smečkou a čarodějkami z New Orleans přišel o život. Takže máš dvě možnosti. Buď volám Davidovi, aby pro tebe poslal někoho z jeho lidí, nebo půjdeš s námi a budeš dodržovat moje pravidla.“ S alfou je dost nebezpečné se přít, zvlášť když je to cizí alfa a není vaším otcem. A jelikož jsem se domů vrátit rozhodně nechtěl, neměl jsem na výběr.
„Dobře,“ kývnul jsem, i když mi to bylo asi tolik příjemné, jako ostatním.
„Fajn. Další letadlo letí v šest hodin, takže máte hodinu na zabalení věcí a pak vyrazíme,“ rozkázal a my jsme ho poslušně následovali.

Cestou ani v domě nikdo moc nemluvil. Díky blížící se válce s čarodějnicemi, ztracením přátel a předčasnému návratu do New Orleans nikdo neměl ani náladu. A tak jsme mlčeli, balili a dopíjeli zásoby alkoholu. Vlastně spíš jen dopíjeli zásoby alkoholu, protože sbaleno jsme všichni měli za deset minut. Až na Eriku. Ta balila svůj velký šatník a ještě Alinin a Thaliin. Alexovi, Scottovi a Boydovi věci sbalil Jack, ale to bylo o dost rychlejší.

Po třičtvrtě hodině bylo konečně všechno sbaleno a tak jsme mohli vyrazit. Já, Jack a jeho rodiče jsme jeli v jednom autě, a ostatní v druhém, i když mi je záhadou, jak se tam s tolika kufry vešli. Ale nikdo tu nechtěl nechat žádnou z jejich věcí. Bylo by to, jako kdyby se smířili s jejich smrtí, ale oni mrtví nebyli. Aspoň jsme v to doufali. Ali, Thalii a Alexe jsem sice moc neznal, ale už kvůli Jackovi jsem chtěl, aby byli živí. A Scotta s Boydem jsem si za těch pár týdnů vážně oblíbil.

Ani při cestě autem ani při čekání na náš let nikdo nemluvil. Nedivil jsem se jim, ani já jsem nevěděl co říct. Až někdy v půlce letu promluvil Jackson.
„Díky, že letíš s námi. Vážím si toho.“
„To je samozřejmost. Jsi můj kamarád, naše smečky jsou spojenci… byl bych hrozný člověk, kdybych ti nepomohl. Navíc, radši si dám tanec smrti s bandou čarodějek, než abych se musel vrátit do toho blázince doma.“ A to jsem ani nemluvil o tom, že za mě automaticky zaplatil letenku, jelikož mi táta zablokoval všechny účty, což jsem ostatně očekával.
„Takže opět se zajímáš jen o sebe,“ řekl, ale i v téhle situaci jsem si všiml náznaku smíchu.
Pak už jsme zase nemluvili. Jackson koukal před sebe, jako by v letadle ani nebyl a předpokládám, že zbytek smečky byl na tom stejně. Já koukal z okna a modlil jsem se, abychom byly v New Orleans co nejdříve.


Když jsme přistáli, byla to nejlepší událost dne. Už nikdy se nenechám dobrovolně zavřít do té létající plechovky, to radši poběžím po čtyřech. A trochu se zlepšila nálada i ostatních. Sice byly pořád zasmušilí, ustaraní, ale byli doma, na svém území. Bohužel to bylo zároveň území New Orleánských čarodějek. 

4 komentáře:

  1. Skvělé pokračování, doufám, že jsou jejich kamarádi opravdu na živu a že je doma dokáže smečka zachránit a ochránit i zbytek smečky. Těším se na další.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no, to my ještě nevíme, zda jsou naživu nebo ne :D Ale uvidíme :D

      Vymazat
  2. Výhoda toho, když jednotlivé díly nestíháte číst hned, pak to máte vše najednou a nemusíte netrpělivě čekat na další díl. =D =)
    Rozhodně napínavý příběh. Nečekala jsem že v tom budou mít prsty čarodějky ale zatím se to vyvíjí zajímavě. Rozhodně jsem zvědavá jak to bude pokračovat. =)
    PS: Máte moc pěkná jména pro postavy. =D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je rozhodně výhoda :D ... musím se přiznat, že já jsem taky zvědavá, jak to bude pokračovat :D
      A ta jména jsme teda měly vybrat jinak ... teď se nám to strašně plete :D

      Vymazat

Děkuji za krásný komentář :)