Pages

Zamilovaní nepřátelé - 4.Kapitola


Odešel jsem od toho černokněžníka a oddechl jsem si. Zatím jsem v pořádku, ale jen zatím.

Chvíli po tom co jsem vešel do svého pokoje za mnou přišla Bellatrix. Tedy tetička, jak bych jí měl říkat, ale copak se tak dá říkat ženě, které na mě vůbec nezáleží? Každopádně vešla nebo spíše vlétla jako hurikán do mého pokoje a spustila.
"Doufám, že si uvědomuješ, jak je k tobě náš pán milostivý. Být to na mě, tak by jsi se nedokázal několik dní zvednout ze země. Ale náš pán je velmi milosrdní." Skřehotala tím svým hlasem
"Jistě. On je hotový lidumil." Řekl jsem s jasnou ironií v hlase
"Jak se opovažuješ? Takhle se vyjadřovat o temném pánovi?"
"A neposlal tě sem ten tvůj pán náhodou z jiného důvodu, než abys mi kazila den? "
"Já se tě jen snažím naučit dobrým mravům. Ale moje sestra tě stejně zkazila. No, to už se zpátky vrátit nedá. Ale teď k věci, už jsem tu ztratila dost času. Temný pán po tobě chce, aby si z té špinavé mudlovské šmejdky dostal Potterovi plány. Divím se, že ti tak důvěřuje po tom, co se stalo. Ta šmejdka je zavřená dole ve sklepení. Původně jsem tě tam měla dovést, ale nějak už mě nebaví s tebou ztrácet čas. Jistě tam trefíš sám." Řekla v podstatě to, co už jsem věděl a konečně se chystala k odchodu, ale v poslední chvíli se bohužel zastavila a otočila se na mě.
"A být tebou, tak by jsem za ní vyrazila rychle. Náš pán kvůli tobě nemá dobrou náladu." Dodala a konečně odešla s pořádným prásknutím dveří.

A já zase zůstal sám. Konečně sám, zase byl klid. Zatím. Brzy mě čeká výlet za Grangerovou.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)