Pages

Zamilovaní nepřátelé - 49.Kapitola



"Co?" překvapením jsem se vymrštila do sedu. Byla jsem ještě zmatenější než předtím.
"Nepolíbil jsem tě, abych vyhrál. Políbil jsem tě, protože jsem prostě musel….protože jsem chtěl." Vážně právě řekl, to co si myslím? Že mě chtěl políbit?
"Pláčeš kvůli tomu, že jsem tě políbil?" zeptal se mě po chvíli ticha.
"Pláču proto, že to nechápu. Nechápu, že jsem tě nechala, abys mě políbil. Nechápu, proč jsem ti nedala facku a neutekla. A nechápu, proč jediné co při pohledu na tebe chci je další polibek." Řekla jsem pouze pravdu. Nechápu, proč jsem mu jí řekla. Pořád se mi ještě mohl vysmát, ale po jednom pohledu do jeho očí jsem poznala, že to neudělá.
"Je to zvláštní, ale právě si přesně popsala moje pocity." Natáhl se a setřel mi zatoulanou slzu. "Nechápu, proč jsem tě políbil, ale vím, že jsem to chtěl víc než cokoliv na světě. Vím, že ještě nikdy v životě jsem nezažil nic tak intenzivního. A při pohledu na tebe mě už nenapadají žádné urážky nebo plány jak ti co nejvíc znepříjemnit život. Napadá mě jen to, jaký úžasný pocit to byl, když jsem tě líbal a že tě chci líbat zase." Myslel to vážně? Nebyla jsem si vůbec jistá. Znělo to upřímně a v jeho očích nebylo vůbec nic zákeřného. Rozhodla jsem se to risknout.
"Tak mě polib." Vydechla jsem.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)