Zabouchla jsem za sebou dveře a posadila jsem se na postel. Věděla jsem,
že se to všechno může obrátit proti mně. Ovšem tohle nebyl ten případ.
Do té pasti jsem se dostala sama. Mohla jsem mu říct, že se mílí. Mohla
jsem to všechno vyvrátit. A když mě políbil, mohla jsem mu dát facku.
Jenže jsem to neudělala. Udělala jsem přesný opak. Pořád tomu nevěřím.
Dobře. Je hezký dokonce se mi o něm i zdálo, což určitě zapříčinila
příhoda s ručníkem. Ale to přece neznamená, že k němu něco cítím. Nebo
ano? Ne to není možné. Nemám ho ráda. Prostě to bylo jen chvilkové
zatmění mozku. A on mi chtěl jen dokázat, že má navrch. Bohužel se mu to
podařilo. Bylo to úžasné. Nic lepšího jsem v životě nezažila. Asi vážně
ztrácím rozum. Zhroutila jsem se do lehu a dala průchod slzám. Byla
jsem z toho všeho zmatená.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat
Děkuji za krásný komentář :)