Pages

Zamilovaní nepřátelé - 14.Kapitola

Nějakou dobu to takhle fungovalo. Nosil jsem jí každý den něco k jídlu a zároveň na ní posílal cruciatus, aby Vomldemort neměl podezření. Ale on ho i přesto měl. Volal si mě skoro obden, aby věděl jak pokračuji. Vždycky jsem mu řekl, že když není úplně mimo, tak odmítá mluvit, ale že většinou je tak vyčerpaná, že nedokáže vůbec promluvit. Dnes si mě také zavolal. A tak jsem za ním šel s bláhovou myšlenkou, že se mě bude ptát na to samé co obvykle.
"Draco, tak rád tě vidím." Spustil s falešným nadšením hned jak jsem přišel.
"Předpokládám, že s tou mudlovskou šmejdkou se to nikam nepohnulo."
"Ne, pane."
"A říkáš, že je hrozně zesláblá?"
"Ano, pane."
"Hm… jak to tak vidím, tak ještě pár cruciatů a buď bude mluvit nebo umře. Bohužel to, ale zjistíme až za dva týdny. Ta mudlovská šmejdka je tvůj úkol, takže to nikomu jinému zadávat nebudu, ale te%d tě potřebuji jinde. Zítra se svou matkou a svým otcem odcestuješ do Itálie. Máte tam důležitý úkol. Až se vrátíš, budeš s tou šmejdkou pokračovat. Tedy pokud bude ještě žít."
"Jistě, pane."
"Dobrá můžeš si jít zabalit. Hned zítra brzy ráno se přemístítě."
"Jistě." Uklonil jsem se a odešel.
-----
"Ne,ne,ne. Tohle není vůbec dobrý. Grengerová je možná silná, ale po dvou týdnech bez jídla na tom bude bledě. Sakra! Jak se to mohlo stát?!" mumlal si Draco pod vousy, když si balil.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)