Pages

Zamilovaní nepřátelé - 12.Kapitola


Hned další den jsem se vydal za Grangerovou. Byl jsem opatrný. Věděl jsem, že mi Voldemort nedůvěřuje, ale musel jsem to risknout. Ta holka byla slabá. Smrtijedi jí rozhodně nedávali najíst ani napít. Nemohl jsem jí jídlo vykouzlit. Mohl by vysledovat stopy kouzel na mé hůlce. A tak jsem si schoval jídlo pod plášť a šel jsem za ní. Když jsem přišel vypadala hrozně. Hlad a chlad se na ní podepsal.
"Grangerová." Pozdravil jsem ji
"Na, vezmi si to." Řekl jsem a podal jí chléb s láhví vody.
"Díky." Řekla slabě a bez omlouvání si to vzala
"Dneska žádná hádka? Žádné vyptávání, jestli jsem to neotrávil?" Neodolal jsem a rýpnul jsem si.
"Kdyby si mě chtěl zabít, udělal by si to jednoduše."
"Máš pravdu. Ale musíš být silná."
"Pošleš na mě cruciatus."
"Nemám jinou možnost. Nedůvěřuje mi."
"Dobře. Jak si řekl, pokusím se to přežít."
"Opravdu nejsem nadšený z toho, že to dělám. Crucio!" Vykřikl jsem tak, že to muselo být slyšet přes celé sídlo. Vyslal jsem na ní opravdu silný cruciatus, ale díky tomu, že jsem strávil půl dne v knihách, jsem dokázal převzít polovinu té bolesti na sebe. Já už jsem byl na bolest zvyklý, a tak mi to tak hrozné nepřišlo, ale viděl jsem, jak se svíjela na zemi. Nekřičela, byla hrdá, ale vím, že by to nejradši udělala. Ale nehodlala se jen tak vzdát. V tu chvíli jsem k ní pocítil nejen obdiv, ale i soucit.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)