Pages

Jak jsem přežila maturitu





Původně jsem tenhle článek nechtěla psát, teda vlastně chtěla, ale pak nechtěla a pak zase chtěla a pak nechtěla. Jak už vám nejspíš došlo, rozhodla jsem se ho nakonec napsat. Především proto, že jsem vám slíbila nějaký jiný článek než unboxingy a recenze a přestože už je mám rozepsané, tak ještě nejsou připravené ke zveřejnění.

Ale zpět k tématu. Možná si pamatujete, že jsem ze začátku září psala, že z maturity nejsem nervózní, ale že věřím, že to teprve přijde. No... takže pokud vás zajímá, jak to s mým sebevědomím nakonec dopadlo a jak jsem přežila maturitu, můžete číst dál. Ale pokud se vám nechce, tak pro vás mám spoiler - maturitu jsem udělala.

Musím začít trochu zeširoka. Od začátku září jsem říkala svojí oblíbenou frázi - maturita je jen formalita. Ale ne proto, že bych tomu věřila, spíše proto, že mě štvalo všechno okolo. Spolužačky neustále mlely o maturitě - přestaly jen, když mlely o maturitním plesu - a mě to neuvěřitelně rozčilovalo. Zvlášť proto, že řešily jednu a tu samou věc dokola. A učitelé nebyli o nic lepší. Ale uznávám, že ta příprava na maturitu mi ani moc nevadila, spíš to, že nám říkali padesát tisíc věcí navíc, které tam prostě nemohly být. A jen tak mimochodem nebyly. Potřebovala jsem se nějak distancovat a tohle motto bylo něco jako má ochranná zeď.


Každopádně mi to vydrželo. Byla jsem nezúčastněná, klidná. Bez problému jsem si vypracovávala maturitní otázky. Fakt, že jsem je buď kopírovala z internetu nebo z mých poznámek a skládala to ve škole při nudných hodinách, kdy jsem měla poslouchat další hromadu nesmyslů raději vynecháme. Jednoduše jsem to neřešila, nebyl k tomu důvod. I když popravdě mě samotnou překvapilo, jak dlouho mi to vydrželo, protože když jsem byla mladší stresovala jsem se třeba i kvůli tomu, že jsme měli hodinu přesunutou do jiné učebny.

No a pak přišel sloh, který byl ani ne za měsíc následován zbylou státní maturitou. Půlka lidí na to kašlala a ta druhá se mermomocí snažila projít všechny poznámky. Já to nějak ignorovala. Pro mě to vlastně bylo výhodné, jelikož jsem si mohla většinu dne číst, místo abych ve škole čučela do blba.

A i když jsem se na to vykašlala, tak jsem dopadla skvěle. Ale stejně si jsem jistá, že mi Cermat pár bodů ubral v didakťáku z češtiny. Vážně by se měl naučit nepokládat nejednoznačné otázky, pak to totiž dopadá tak, že i přesto, že mám pravdu, tak Cermat odmítá přiznat, že tam byly obě dvě odpovědi možné. Ale co, pro těch pár bodů se nezblázním.


Státní tedy byly v klidu a pak přišel svaťák. Tedy v mém případě to bylo víc jak dva týdny. No a znáte mě. Prvních pár dní jsem to ignorovala a četla si. Pak mi to nedalo a pustila jsem se do učení a jakmile jsem začala, tak jsem se učila 10 hodin denně a přiznám se, že to bylo šílený.

Nejhorší je, že veřejnosprávní předměty jsem se naučila za dva dny, češtinu za den, ICT a angličtinu jsem se ani neobtěžovala učit a ten zbytek jsem strávila jenom nad ekonomickými předměty. Což v podstatě stejně bylo k ničemu, protože ani den před maturitou jsem to neuměla na sto procent. Takže nebýt tohodle stupidního předmětu, mohla jsem si ušetřit spoustu promarněného času.

Ale přiznávám, že to bylo skutečně hodně náročné. Určitě na tom má podíl i to, že já nejsem zvyklá se učit... tedy já se učím, ale já si danou látku třikrát přečtu, když je to těžší tak pětkrát, v duchu si ji zopakuju a umím to. No a ještě při tom zvládám koukat na seriál. Jenže jak tady toho bylo hodně, tak jsem si to musela do té mysli zakotvit a to... no nebyla jsem na to zvyklá.


Samozřejmě se nedokážu učit v tichu. A jelikož klasický seriály, nové díly, jsem raději neriskovala, tak mi od rána do večera běžela televize. Scooby Doo, Riskuj, Přátelé, Dva a půl chlapa a... no většinou tohle. Až mi z toho začalo hrabat. Ani na knížku jsem celou dobu nesáhla, což byl také dost nezvyk. Nejhorší však byla neustálá bolest zad a hlavy. Ani nevím, kolik jsem každý ten den snědla Ibalginu, Paralenu a nalila do sebe kafe. Rozhodně víc, než je doporučená norma. Ale bylo to nutný.

Jinak celou tu dobu jsem nebyla nervózní. Tedy vlastně byla v neděli... což nedává smysl, protože jsem maturovala v úterý a to jsem byla v klidu, stejně tak v pondělí. Divné. Každopádně nervní jsem pak už nebyla... spíš otrávená. Na poslední chvíli jsem si procházela znova poznámky a prostě u to chtěla mít za sebou.

A abych to shrnula. První tři předměty - angličtina, veřejnosprávní předměty, a čeština - dopadly skvěle. Sice jsem si nevytáhla to, co jsem chtěla, ale zvládla jsem to lehce. Pak přišly ekonomické předměty. Přiznávám, že jsem si nevytáhla tu nejhorší otázku, ale i tak jsem byla dost mimo a odcházela jsem celá rozklepaná a vynervovaná. Což nebylo nejlepší, protože jsem pak ještě dělala počítače a ekonomika se na tom dost podepsala. Ale jsem vážně ráda, že jsem neměla ekonomiku první, protože vážně nechci vědět, jak by to pak dopadlo.


No, ale jak už jsem nastínila, nakonec jsem to zvládla. Samozřejmě, že nejhůř jsem dopadla v ekonomice, ale i tak mnohem líp než jsem čekala. Upřímně mi v tu chvíli bylo fuk, co dostanu, jen jsem to už v životě nechtěla absolvovat, kor v září. 

Maturitu jsem tedy udělala a o týden a den později bylo předávání vysvědčení a to by nebyla moje škola, kdyby z toho neudělala hrozný drama. Takže hodinu předem jsme nacvičovali příchody odchody a prostě jsem si připadala jako cvičená opice. Navíc bylo šílený vedro, v sálu nešla otevřít okna, já tam v černých šatech s rozpuštěnými vlasy, které mám až někam k zadku, takže to bylo nevýslovné utrpení. Dvě hodiny kvůli podpisu a odnesení vysvědčení. Ale nakonec jsem nějak přežila i tohle a i s vysvědčením vypadla z té školy co nejrychleji jsem mohla.

No... tohle by bylo asi všechno jak k tomuto článku, tak k téhle rubrice. A jestli jste dočetli až sem, tak vám gratuluji, já bych to nejspíš nedala, protože mám dojem, že si na všechno stěžuji.. což je vlastně pravda. 

Každopádně vidíte, že jsem to tak nějak přežila a už to v životě nechci zažít. Ano, vím že na vysoké budu mít zkouškové, ale jsem si jistá, že horší, než ekonomika, kterou jsem se poslední čtyři roky učila to nebude. Nebo možná bude. Ale s tím vás budu moc otravovat až za rok. Doufejme. 



3 komentáře:

  1. Graruluji k úspěšnému zvládnutí zkoušek :):):)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc gratuluji k maturitě :) A ted přeji hezké zasloužené volno :) Maturita mi taky tenkárt přišla neskutečně náročná a hodně jsem to prožívala :) S postupem času si nervy o zkouškovém na VŠ už zvykly a všechno už pak jde snáze :)

    OdpovědětVymazat
  3. Také gratuluji! Je fajn to mít za sebou, co? =) Já jsem také nejhůře dopadla z ekonemiky a dcl mě to štvalo ale nakonec, co na tom, hlavně že je. =)
    Užij si volno a hodně štěstí na vysoké.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za krásný komentář :)