Pages

Jednou...


Jednou, až zde budeš stát. Tady na našem místě. Vzpomeneš si na nás, na mě.  Na to jak jsme byly šťastní a jak si to celé zničil. Jednou toho budeš litovat, budeš chtít vrátit čas. Ale víš co? Už to nepůjde. Bude pozdě. Já budu dávno jinde. I bez tebe budu hledat štěstí.  Nebudu čekat, až si své chyby uvědomíš. Budu dávno pryč. Možná budeš chtít, abych se vrátila, možná se mě i pokusíš získat zpět. Ale to se nestane. Možná tě miluji a budu tě milovat navždy. Láska je cit, který jen tak nezmizí. Jenže ty jsi mi zlomil srdce a teď ho hyzdí jizva, která tam zůstane navždy jako symbol tvé zrady.

4 komentáře:

  1. Krásné drabble. :) Líbí se mi, že jsem po první větě okamžitě věděla, čím ses inspirovala. :) Jak jsem říkala, tu písničku znám nazpaměť. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také je to jedna z mála povídek, nebo tedy drabble, kdy jsem se inspirovala něčím konkrétním :) Děkuju :)

      Vymazat
  2. Sice nevím, kterou písničkou ses inspirovala =) Ale je to vážně povedené drabble. Líbí se mi.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za krásný komentář :)