Pages

Rozhovor s Kate

Původně jsem vám sem chtěla dát další rozhovor už v říjnu, ale nějak to nevyšlo, tak snad nevadí že ho dávám až teď. Jinak pokud máte zájem o to, abych s vámi udělala rozhovor, napište.




A koho že jsem vyzpovídala tentokrát? Kate z blogu Nice to meet you moji asi nejstarší internetovou kamarádku a Affs. Je to skvělá blogerka ( i když občasná) pocházející z Prahy, zabývá se hlavně recenzemi a povídkami. Takže vlastně podobně jako já. Snad se o ní dozvíte něco zajímavého a podívate se na její blog.

Ale blog není jediné místo, kde jí můžete najít. Naleznete ji i na Goodreads, Databázi knih, Instagramu, We heart it, Vintedu a samozřejmě na Facebooku. Nejsou to jediné stránky, kde jí můžete najít, ale na další se už budete muset zeptat přímo Kate :)

1. Mám dojem, že na myšlenku založit si blog, jsem tě před mnoha lety přivedla já. Pamatuješ si, jak to tenkrát bylo?
No, to je už pěkně dlouhá doba. Nepamatuji si to úplně přesně, ale vím, že tenkrát jsi mi napsala, že máš blog (mimochodem ještě na doméně webgarden) a já z toho byla hrozně nadšená, protože jsem do té doby netušila, jak se dá takový blog vytvořit. Takže jsem si ho s tvojí pomocí také založila, a upřímně už ani nevím o čem můj úplně první blog byl. Mám pocit, že jsme si pak udělali i společný blog a tím to tak nějak všechno začalo.


2. Nebudeme si nic nalhávat, za dobu tvého blogování si vystřídala tolik blogů, že to ani jedna z nás není schopna spočítat. Co tě vedlo k tomu, abys blog stěhovala?

Ano, jsem opravdu hrozná s mým neustálým přesouváním blogů. Jen tak z ničeho nic zkrátka dostanu chuť na něco nového, na nějakou změnu, a prostě blog přesunu. Často mě k tomu vedla adresa mého blogu, která se mi přestala líbit, nebo jsem zkrátka chtěla začít s čistým štítem. Jednou za čas to opravdu není špatné, když je člověk vysloveně nespokojený, ale je pravda, že já to opravdu hodně přeháněla.

3. Myslíš, že tentokrát už zůstaneš na současném působišti nebo se jako obvykle po pár měsících přesuneš někam jinam?
Upřímně? Na sto procent to asi nikdy vědět nebudu, ale opravdu se snažím, a je to i hodně pravděpodobné, protože blogspot mi vážně vyhovuje, jsem spokojená se vzhledem, ovládáním blogu, adresou i tématem blogu… zkrátka asi se vším. Takže žádný důvod k přesouvání nevidím a ani bych už nechtěla. Doufejme, že tentokrát mi blog vydrží, byla bych za to vážně ráda.
4. Jak ti vyhovuje blogspot?

Blogspot mi hrozně moc vyhovuje vzhledově a hlavně jsem šťastná, že na blogu nejsou žádné reklamy. Také mi připadají praktické štítky, které jsou podle mě skvělé. Celkově mi blogspot připadá profesionálnější než blog.cz. Každopádně je samozřejmě také o něco složitější a stále mám ještě často problém se v něm vyznat, nicméně blog jako takový vypadá skvěle, takže si myslím, že to za to stojí a také doufám, že se s blogspotem časem naučím lépe zacházet.

5. Zatím máš na blogu převážně povídky, recenze a pár projektů. Chystáš nějaké nové rubriky?

Na mém blogu momentálně nejvíce převažují projekty, protože povídky vůbec nestíhám a recenze také ne, i když o něco více než povídky. Projekty jsou většinou nenáročné články, které se dají rychleji sepsat, baví mě a vypadá to, že baví i čtenáře. Každopádně dál se budu určitě kromě projektům nejvíce věnovat recenzím a povídkám. Chystám ještě dalších pár projektů, některé budou dříve, jiné později, ale kromě toho plánuji blogové téma i trochu rozšířit, protože mimo knihy bych se ráda trochu věnovala i DIY a módě, takže pokud to nějak domyslím, určitě to na blogu bude.
6. A jaké články chystáš v nejbližší době?

Abych řekla pravdu, nedokážu určitě říct, jaké články v nejbližší době vyjdou, protože to ani já sama úplně nevím, a hlavně to často měním. Každopádně rozhodně to budou hlavně nějaké ty projektové články, chystám také pár TAGů a doufejme, že i recenze. Ráda bych konečně začala zveřejňovat povídku Reason to be alive, protože se jí hodně věnuji a ráda bych slyšela i názor ostatních, abych ji případně mohla poupravit a tak dále :)
7. Jak se ti daří stíhat psát na blog se školou a ostatními aktivitami, které máš?
Stíhat blog při škole je vážně neuvěřitelně těžké, což je bohužel na blogu také vidět, protože nepřidávám články pravidelně. Často se mi v minulosti i stalo, že jsem se nedostala k psaní článku třeba měsíc. Momentálně se vážně snažím, aby se už nic takového nestalo, většinou si o víkendu články předepíši a potom v týdnu je jen zveřejním, ale často také něco sepisuji na poslední chvíli pozdě večer, jen abych mohla něco konečně vydat. Samozřejmě je těžké stíhat cokoliv kromě školy, takže podobně jsem na tom i se čtením a spoustou jiných aktivit. Stíhat blog je pro mě ale rozhodně největší problém, protože vyžaduje, alespoň podle mě, nejvíce času. Vzhledem k tomu, že hned vedle školy jsou pro mě nejpřednější knihy, mi moc času na blog nezbývá ani, když mám volno. Téměř vždy, když mám nějaký ten volný čas, si místo toho, abych si zapnula notebook, raději někam zalezu s knížkou. Není na tom sice nic špatného, ale bohužel se to potom odráží na blogu.
8. A co tvé povídky? Kde bereš inspiraci? Jaké máš teď rozepsané a které připravuješ?

Na povídky nemám tolik času, kolik bych si přála (i když to vlastně na všechno), každopádně v hlavě mám spoustu nápadů, které si zapisuji, většinou do mobilu, a pak když mám někdy čas, nebo zkrátka tu správnou náladu, obyčejně z toho vznikne drabble. Inspiraci beru naprosto všude, nejvíce mi nejspíš jde psaní trochu depresivnějších povídek, nemám k tomu nějaký určitý důvod, zkrátka mě to baví, ráda se vcítím do příběhů takových postav a cítím se k tomu blízko. Často ale i píšu i na jiná témata.

Co mi opravdu moc nejde, jsou delší jednorázové povídky. Buď mě napadá děj na moc krátkou povídku a nebo mě napadá tolik věcí, že by se to vešlo do minimálně několika kapitol. Takže píši tedy drabble a kapitolové povídky, ten střed se mi zatím moc nedaří. Převážně mám nápady na drabble, ale například díky jednomu, a jedné mé čtenářce, jsem dostala nápad právě na kapitolovou povídku Reason to be alive, které se teď snažím nejvíce věnovat.
Jak jsem už řekla, inspiraci beru opravdu všude. Něco mě napadne třeba když se něco stane mě, nebo komukoliv kolem mě, nebo zkrátka něco čtu a napadne mě něco podobného, nebo mi někdo vnukne nějakou myšlenku, ze které nakonec vznikne povídka. Je to vážně různé. Inspiruje mě k tomu mé okolí a vše co se ho týká.

Momentálně mám rozepsané dvě kapitolové povídky, jednu s názvem Reason to be alive, kterou bych ráda začala zveřejňovat na blog. Druhou zveřejnit zatím v plánu nemám, píši ji spíš jen tak pro sebe a bude potřebovat spoustu a spoustu úprav, ale snažím se do ni zkrátka jen zaznamenat nápady, které se jinam dát nedají. Ráda bych se pustila do ještě jedné kapitolové povídky, kterou mám náplanovanou, ale zatím jsem si netroufla ji opravdu začít psát. A kromě toho se určitě budu i dál věnovat nejvíce drabble, protože to mi jde asi nejvíce, a píši je nejraději.
9. Znám tě, takže vím, že jsi mírně posedlá oblečením a doplňky. Takže jaký je tvůj oblíbený outfit?
Ano, to jsem, každopádně líbí se mi většinou hlavně věci, které bych si já na sebe nejspíš nedokázala vzít, ale třeba se jednou odhodlám. Vtipné je, že můj nejoblíbenější outfit jsou černé legíny, černé tílko a nějaká volná mikča. Je to pohodlné a nosím to vždy, když jsem unavená a na nic jiného nemám sílu. Každopádně většinou chci, aby to nějak vypadalo, takže se snažím vymyslet něco zajímavého. Jsem tak trochu blázen do svetrů, takže jakmile v obchodě nějaký vidím, vždycky si ho musím minimálně zkusit. Svetrů mám doma opravdu hodně, ale všechny je nosím ráda, zvlášť teď na podzim. Momentálně nosím nejraději černé džíny, burgundy svetr a černé zimní boty. Co se týká celkově doplňků, mé nejoblíbenější jsou prstýnky a obzvlášť velkou slabost mám pro midi rings, ty opravdu zbožňuji. Hrozně bych si přála naučit se nosit černé klobouky, ale to zkrátka nějak neumím.
10. Když jsem u oblíbených věcí, máš oblíbenou knihu či povídku?

Povídku oblíbenou nemám, ale co se týká knih, těch bude opravdu hodně. Nikdy se nedokážu rozhodnout jen pro jednu, už jen proto, že by mi těch ostatních skvělých bylo líto. Moje velká srdcovka je samozřejmě Harry Potter, který mě asi nikdy nepřestane bavit. Mé další oblíbené knihy jsou například Příliš mnoho Kateřin a Hledání Aljašky od Johna Greena, Fangirl od Rainbow Rowell, Hunger Games od Suzanne Collins, Banka těl od Lissy Price, Selekce od Kiery Cass nebo knížky od Stephanie Perkins. A vsadím se, že je spousta úžasných knih, na které jsem zapomněla a až na to přijdu, bude mi jich líto.
11. A co třeba tvé oblíbené písničky?
To je něco, co se neustále mění, protože většina písniček se po nějakém čase oposlouchá, a už najednou není tak dobrá jako zezačátku. Moji oblíbení interpreti jsou hlavně One Direction, Ed Sheeran, Avicii, Sam Smith a Nicki Minaj, nicméně většinou poslouchám hudbu i od spousty dalších. Co se týká písniček, momentálně nejčastěji poslouchám třeba Wild (Troye Sivan), Never Forget You (Zara Larsson), Bloodstream (Ed Sheeran) nebo Perfect (One Direction).

12. Jaké jiné koníčky, kromě blogování, máš?

Kromě blogu nejraději čtu, a mimo to hlavně tančím pop balet nebo jakkoliv cvičím. Hraji také na klavír, kterému se ale poslední dobou už nevěnuji tolik, jako předtím. Pokud se do blogování nezapočítává psaní povídek, tak to je další můj koníček. Poslední dobou často také maluji, i když to není nic světoborného, každopádně mě to baví, a je to příjemný relax. Hrozně ráda také fotím, bohužel na to ale nemám nijak profesionální foťák, takže si na něj šetřím, a upřímně řečeno se ho už nemohu dočkat. A kromě toho se hodně věnuji angličtině. Jsem o něco napřed, protože se anglicky učím i mimo školu a je to něco, co mě vážně baví.

Dříve jsem vyzkoušela několik různých kroužků, se kterými jsem však po pár letech přestala, jako třeba flétnu, housle nebo gymnastiku.
Kromě toho mě ještě napadá… Počítá se sledování seriálů jako koníček? :D Nejsem si tím sice jistá, každopádně je to něco, čemu věnuji opravdu hodně času a baví mě. Sledování seriálů je mojí hodně oblíbenou činností, je to skvělý odpočinek a spoustu krát si říkám, jaké je štěstí, že něco takového vůbec existuje.
13. Hraješ na klavír, jak náročné to je? Baví tě to?

Ze začátku to náročné až tak nebylo, protože přeci jen jsem to zvládala sedm let. Teď tedy hraju sedmým rokem a někdy během posledního roku to pro mě začalo být mnohem náročnější, než dříve, zvlášť proto, že nezbývalo moc času na cvičení a ještě k tomu všechna ta nauka a noty a zkrátka učení. Jsem ten typ, který by měl nejraději všechno zadarmo, tedy bez práce. Baví mě hrát, ale nebaví mě to okolo toho - noty a nauka, ze kterých jsem každé pololetí musela dělat zkoušky. Jakmile se něco stane povinností, přestává to pro mě být zábava, a tak mě klavír přestával bavit. Po sedmi letech jsem tedy letos s klavírem v umělecké škole raději skončila, abych si ho vším tím neznechutila úplně. Každopádně se učím sama doma, protože základy mám a myslím, že to mi prozatím stačí.
14. A co tancování?
Tancuji už asi od svých čtyř let, i když jsem za tu dobu vystřídala spoustu kroužků a typů tance a už si to všechno ani přesně nepamatuji. Tento rok ale čtvrtým rokem tancuji Pop Balet, který mě baví a se kterým zatím rozhodně nehodlám skončit. Hodně jsem přemýšlela nad Latinsko-americkými tanci, ale pravděpodobně ne v nejbližší době, každopádně někdy bych to určitě ráda zkusila.

15. Vlastníš Wreck This Journal, jak daleko s ním jsi? Na čem zrovna pracuješ?

Moc daleko zatím nejsem, většině lidem to jde mnohem rychleji. Momentálně mám hotových deset dvoustránek a na další dvoustránce zrovna pracuji. Jako úkol zde mám, abych kreslila tlusté a tenké čáry a na tužku hodně tlačila. Snažím se ne jen o obyčejné čmárání, ale aby to dávalo nějaký smysl a bylo trochu kreativní, takže to je trochu pracnější, jsem teprve zhruba v polovině, ale spokojená s tím prozatím jsem.
16. Budeš si kupovat i This is not a book a The Mess?
Časem určitě ano, ale spíš až budu dokončovat Wreck This Journal, protože i jeden těžko stíhám, natož několik najednou. Ale rozhodně to je skvělé zabavení a je to dobrý nápad, takže si myslím, že jen u Wrecku opravdu nezůstanu.





17. Je nějaká činnost, kterou chceš začít dělat nebo si vždycky chtěla dělat? Popřípadě proč ji neděláš?
S čím bych nejvíce chtěla začít, je hrát na kytaru. Ráda bych se naučila alespoň

nějaké ty základy, protože ty jsou nejdůležitější. Od příštího roku bych se také ráda začala učit francouzsky. Dlouhou dobu jsem přemýšlela nad nějakým výtvarným kurzem, nějaké ty základy kreslení a stále nad tím přemýšlím, ale z nedostatku času se do toho raději zatím nepouštím. Také bych někdy ráda, jak už jsem zmínila, vyzkoušela Latinsko-americké tance.
18. Máš kočičku Lízu, řekneš nám o ní něco?
Tak Lízu budu mít 19. května už osm let a opravdu mě děsí, jak rychle to utíká. Dostala jsem ji úplně nečekaně, jako týdenní koťátko, od našich bývalých sousedů, kteří u nás jednoho dne zkrátka zazvonili, jestli nechceme kotě, jinak ho utopí. Líza měla ještě zrzavého brášku, kterého já jsem si samozřejmě chtěla vzít také, ale mamku jsem přemluvila sotva na jedno kotě, natož na dvě. Ze začátku jsem Lízu vůbec nechtěla, protože jako malá se hrozně bála, neustále mňoukala, takže dobře se vyspat bylo prakticky nemožné, a když jsme ji sprchovali, připomínala spíš krysu, než kotě. Ale po pár týdnech jsme si všichni začali zvykat a teď už bych ji nedala.
19. Uvažovala jsi někdy o adoptování dalšího mazlíčka?
Ano, uvažovala, a nejradši bych si ihned vzala nějaké další koťátko, protože kočky miluji, jenže Líza bohužel nikoho jiného nesnese, takže to prozatím bude muset počkat.
20. Vím, že nemáš ráda uklízení a zrovna teď uklízíš hodně, protože se stěhuješ. Jak to jde? Už budeš končit?
Ano, uklízení opravdu nemám zrovna v lásce, raději bych si jen naurčovala co kam přijde a zbytek aby se uklidil sám. Bohužel to tak nejde a já mám po dědovi celý plný pokoj starých věcí, něco jsou krámy, něco užitečné věci, jen je třeba mít nervy na to, to všechno probrat. Přestože jsem nedávno vyhodila během jednoho dne zhruba dvacet pytlů, stále toho mám ještě hrozně moc, stále uklízím a zatím to stále nevypadá, že bych v nejbližší době už mohla končit. Skoro nevěřím tomu, že někdy opravdu budu hotová, ale doufám, že ano a že to bude co nejdříve.
21. Máš v plánu si od nuly vytvořit nový pokoj. Máš už nějakou představu? Popíšeš nám ji?
Především bych vše ráda měla do bíla. S barvou na zdech mám tu zkušenost, že mě vždycky po roce omrzela, kdežto bílá nikdy bavit nepřestane a hodí se ke všemu. Původně jsem chtěla mít po celé místnosti světlý koberec, ale bílé stěny, bílý nábytek a ještě světlý koberec, to by bylo už opravdu moc světlé, takže nakonec jsem se rozhodla pro tmavě hnědou plovoucí podlahu, kterou teda ještě budu vybírat, ale hrubou představu mám. Co se týká nábytku, zatím mám vybranou jen postel, na kterou se mimochodem těším ze všeho nejvíce. Jinak mám už nějakou tu představu kde, co bude, ale to je tak všechno co zatím vím, takže je přede mnou ještě hodně práce. Každopádně pokud to bude nějak klidně probíhat, pokusím se svůj nový pokoj postupem času fotit a snad by z toho mohl vzniknout nějaký ten článek ,,o mém zařizování nového pokoje“, ale ještě mě čeká opravdu hodně přemýšlení, takže to bude až za dlouhou dobu.
22. Bydlíš v hlavním městě Praze. Ta má jistě spoustu výhod a ještě větší spoustu nevýhod. Co na ní miluješ a co naopak nenávidíš?
Já nejsem člověk, který by měl rád extra velké společnosti a stejně tak nemám ráda moc lidí na jednom místě nebo velké prostory. To všechno se nejvíce týká Prahy a já vlastně ani moc nejsem typ, který se rád prochází pro Centru, jsem radši většinu času někde, kde není tolik lidí. Když jsou tu v létě davy turistů, tak opravdu trpím. Na druhou stranu si nedokážu představit, že bych žila v menším městě a přeci jen mám Prahu ráda. Líbí se mi v ní spousta starých domů a památek nebo jakýchkoliv míst, určitě tady je skvělý výběr v obchodech a zkrátka myslím, že je tu vše co potřebuji a všechno je navíc při ruce. Takže přes několik minusu, jsem tu přeci jen spokojená.
23. Je ještě něco, co bys na sebe nebo na blog chtěla prásknout?
Vlastně mě nic takového už nenapadá, takže bych jen chtěla poděkovat tobě, za skvělé otázky a za celkový tenhle rozhovor a pak každému, kdo ho dočetl dokonce, nebo si vůbec něco z něj přečetl, protože jsem se nakonec rozepsala víc, než jsem měla v plánu. Každopádně všem přeji hodně štěstí ve škole, s blogem, nebo s čímkoliv, v čem by se vám štěstí hodilo :)



5 komentářů:

  1. Dlhý, avšak pútavý rozhovor. Veru, vybrať jednu obľúbenú knihu je nemožné. Inak ako vidím adminka sa k blogovaniu dostala ako ja, tiež cez kamarátku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že ten příští bude trochu kratší... i když radši nic neslibuji :D Hodně lidí se k němu asi dostane přes kamarádku nebo přes rodinu :)

      Vymazat
  2. Na klavír nebo piano jsem vždy chtěla umět. Docela by mě zajímalo co přesně je pop balet. Kate působí sympaticky a koukám, že má a chce mít taky spoustu zájmů. Pěkný rozhovor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to se snažím přijít už několik let a pořád to nevím :D Bohužel jich chce mít tolik, že nemá čas :(

      Vymazat
    2. Pop balet je takový moderní balet. Klasický je spíš pomalý, samé piruety, a pop balet je spíš rychlejší, ale pořád tam má ty baletní prvky.. Je to složité vysvětlit :D
      Jinak děkuji. To opravdu chci, ale vůbec to nestíhám :) :D

      Vymazat

Děkuji za krásný komentář :)