Pages

Déšť

Původně jsem myslela, že vám sem dám recenzi. Ale když už jsem asi před třemi týdny říkala, že si připravím nějaké drabble, tak jsem se rozhodla jedno zveřejnit, abych aspoň jeden slib splnila.



Nad hlavou černé mraky plují. Déšť přichází. Přichází pomalu po krůčkách, jako kdyby chtěl před sebou varovat. Všichni mizí do svých domů, varování přijímají. Déšť jim není ani trochu příjemný. Proč? Copak oni se nekoupou, nesprchují, neplavou? Copak to není jedna a ta samá voda? Proč ho mají za záhubný? Proč nevidí jeho krásu? Déšť je nádherný a příjemný. Je to symbol života, ale všichni před ním utíkají. Nechápu to, ale když chtějí, ať si utíkají. Já tu zůstávám. Čekám na déšť jako na dávného přítele. Chci tančit v dešti a na nic nemyslet. Chci být jeho součástí, chci s ním splynout.




6 komentářů:

  1. Veľmi pekne napísané a krásna myšlienka :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, ale když se na to dívám zpětně, mám pocit, že jsem dost plácala :D

      Vymazat
  2. Souhlasím, je to povedené. =) A k momentálnímu počasí jak vyšité.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Tady je teď klid, ale včera... nebo spíš dneska hodně brzy ráno tu byl pěkný slejvák :D

      Vymazat
  3. Je to vážně krásné, skvělý nápad :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za krásný komentář :)