Pages

Vlčí stráž

Po delší době mám pro vás povídku. Opět je to tedy povídka k Terce do soutěže, ale nebojte, už pracuji i na jiných a brzy se tu objeví. I když je pravda, že má definice brzy je asi poněkud jiná než vaše.

Řekla bych, že se mi povídka docela povedla, jenže vždycky když řeknu, že se mi nepovedla, líbí se vám. Proto předpokládám, že teď se vám líbit nebude, ale uvidíte sami.



„Říká se, že duše zemřelých odcházejí buď do nebe, nebo do pekla. Možná je to i pravda. Možná jsou lidé opravdu lidé posíláni do nebe či do pekla podle toho, kolik zlého v životě učinily. Ale my nejsme obyčejní lidé, jsme vlkodlaci. A právě proto je to s námi po smrti jinak.

Asi si vybavujete, jak lidé pořád tvrdí, že někde viděli ducha. Buď se je prý snažil kontaktovat, nebo naopak zabít.  To ale není pravda. Nejsou to obyčejní duchové. Jsme to my. Jsou to duše zesnulých vlkodlaků.

Je to Vlčí stráž. Všichni vlkodlaci se už za života snaží ochránit lidi a od tohoto úkolu se neodprosíme ani po smrti. Vlčí stráž ví o všem, co se kde stane. Právě proto své žijící druhy varuje před blížícím se nebezpečím.  Jelikož jsou to naši druhové, vídáme je většinou jen my. Mezi lidmi je však i pár jedinců, kteří je také mohou zahlédnout. Nikdo si není jistí čím přesně to je, ale myslíme si, že kdysi dávno byl některý z jejich předků vlkodlakem.

Ale ani strážci nemohou sloužit jako ochránci lidí navždy. Je to nebezpečné. Mohlo by se stát, že se z nich stane pomstychtivý duch, který už nebude chtít lidi chránit, ale ničit.

Právě proto slavíme svátek Efirdu. V tento slavnostní den každá smečka oslavuje Vlčí stráž a pomocí rituálu ken-mu pošle nejstarší Vlčí strážce na věčný odpočinek do země vlků, Wolkie. Tam mohou konečně najít klid.“

Když London, alfa smečky, domluvil, ozval se kolem ohniště ohromný potlesk. Byl den před svátkem Efirdu a právě proto vyprávěl všem vlčatům tuto legendu. Je to tradice, kterou vlčí smečky dodržují už stovky let.

„Vážně existuje Vlčí stáž?“ zeptal se osmiletý chlapec, když potlesk ustal.

„Určitě existuje. Tento příběh se dědí po generacích. Tehdy existovala a jsem si jistý, že pořád existuje. Avšak už není středověk, lidé s upíry vycházejí naprosto skvěle a tak není důvod, abychom je my nebo Vlčí stráž chránily. Proto už s námi přes pět set let nepromluvily, ale jsou tam pro případ, že by se objevilo nové nebezpečí,“ odpověděl, ale tušil, že mu nikdo z dětí nevěří. Pět set let je přeci jen pět set let a děti, zvláště ti starší, mají sklon být nedůvěřivé.

„Teď byste měly jít do postele. Zítra je velký den a vy musíte být připravení oslavovat,“ ozvalo se sborové mrmlání, ale i tak se omladina začala pomalu ploužit ke svým chatkám.

Většinou žili členové smečky samostatně mezi lidmi, ale o slavnostních událostech se všichni sešli na svém území. Území všech vlkodlaků je les, ale každé smečce patří jiný. Pro tyto příležitost měla v lese každá rodina svoji chatku. Sice by se mohly proměnit ve vlky a stočit do klubíčka pod strom, někteří členové smečky takový odpočinek dokonce preferují. Avšak první změnou prochází vlkodlaci v patnácti letech, a proto jsou chatky nezbytné.

Dlouho poté, co děti odešli, London pořád seděl u ohně.  Tak dlouho, že se o něj jeho první pobočnice a zároveň manželka Denise začala bát a vydala se za ním.

„Co tě trápí?“ zeptala se a sedla si vedle něj.

„Přál bych si, aby se ozvali Vlčí stážci. Chtěl bych je vidět aspoň jednou před tím, než se k nim přidám.“

„Neobjeví se, víš, že ne. Lidé a upíři spolu vycházejí a tak nepotřebují ochranu. Ani naší ani Vlčích strážců.“

„Vím a jsem za to vděčný, ale mohli by zaskočit na přátelskou návštěvu,“ povzdechl si London

„Vlčí strážci nejsou žádná smečka od vedle, aby…“ zbytek věty už nedořekla. Plameny ohniště najednou začaly šlehat šíleně vysoko. A pak z ničeho nic najednou zhasl oheň úplně a na místě, kde předtím tančily rudé plamínky, stál muž ve zbroji Vlčích strážců.“


„Potomci moji, přišel jsem vás varovat. Všichni jste v nebezpečí. A tentokrát je vaším nepřítelem někdo mnohem horší než upíři.“

8 komentářů:

  1. Krásny námet, veľmi sa mi páči ten nápad s Vlčou strážou :-) A napísala si to tiež krásne :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně moc děkuju :) Mám pocit, že jsem se ti asi poprvé trefila do vkusu s fantasy povídkou, co? :D

      Vymazat
  2. Nádherný příběh\povídka, opravdu se ti velmi povedl. Četl se krásné a kdyby bylo pokračování... Ráda bych se do něj začetla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si sama nejsem jistá, co to je :D Ale asi povídka, jelikož je tu omezení počet postav. Moc děkuju a o pokračování jsem přemýšlela, ale zatím moc nevím, co by mohlo být blížící se nebezpečí. Uvidím, jestli mě časem něco napadne :)

      Vymazat
  3. Taky se přidám, protože to nejde jinak. Opravdu dobrý nápad s Vlčí stráží. Líbilo se mi to. =) Už jsem si myslela, že to bude poklidná povídka, když ty to takhle napínavě ukončíš. =D Přesto se ti povedla. =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju :) Každá povídka musí mít vyvrcholení, ne? :)

      Vymazat
  4. Nevím sice jestli jsem vše pochopila, ale jinak se mi povídka dost líbila a pokračování by určitě mohlo být také dobré, pokud ho někdy napíšeš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem to napsala tak nesrozumitelně? Děkuju a pokusím se časem pokračování vymyslet :)

      Vymazat

Děkuji za krásný komentář :)