Pokračuji od začátku

Sice už se tu objevilo přes 400 článků, ale oficiálně jsem tento blog ještě neuvedla, takže to teď napravuji. Nevím, jestli jste se tu ocitli náhodou nebo jste mě sledovali na předchozím působišti Beznadějné. Ať tak či tak, ráda bych vám vysvětlila, proč jsem se přestěhovala a co přesně na tomto blogu bude.

Předpokládám, že pokud máte zkušenosti s blog.cz, tušíte, proč jsem se přestěhovala. Abych to zkrátila, bylo to jednak kvůli technickým problémům. Ty jsem hodně dlouho ignorovala, ale teď už mi blbly i odkazy a to nebylo zrovna dobré. A pak šlo o vedení blogu. Nepřátelské a prostě hrozné. Ty jeho, s prominutím, kecy se doopravdy nedaly vydržet a to nebyly mířeny ani přímo na mě. Takže jsem se po dlouhé době konečně odhodlala a přestěhovala blog.

Přestěhováním blogu se to hlavní však nemění. Blog byl založen 15. 7. 2011 a tak to také zůstane. V červenci příštího roku oslaví své páté narozeniny. Stejně tak si sebou na nové bydliště nese i toplist a všechny články, které jsou nějak významné, a dalo by se říct, že kvalitní. I když o tom by se samozřejmě dalo diskutovat.

Avšak i když je to stejný blog, rozhodla jsem se, že udělám několik změn. V první řadě už žádné TVD, TW, OUAT a tím pádem žádné videa a obrázky k této tématice ani takové ty vtipné či zajímavé obrázky co jsem přidávala na starém blogu. Samozřejmě zůstávají recenze, povídky, projekty s výzvami a budu obnovovat rubriku úvahy. A časem určitě přidám další rubriky, ale už jednoduše nechci přidávat články, které vlastně nemají žádný smysl, které přejedete pohledem a jdete dál.

I když už jsem se na blogspot už přestěhovala, pořád tu musím pár věcí doladit. Jednou z nich je ta, že se mi z nějakého důvodu zobrazují články i v menu. Nevím, jaký to má důvod, snažila jsem se na něj přijít a odstranit to, dokonce to zkoušela i moje kamarádka, ale nic. Takže pokud někdo vás tuší, jak se toho zbavit, budu vděčná. A samozřejmě pokud pro mě máte i jiné rady či připomínky, pište.

Nejspíš jsem zapomněla čtvrtinu věcí, které jsem chtěla říct, ale to nejdůležitější jsem snad napsala. Každopádně děkuju, že jste si článek přečetli až do konce a doufám, že to není poslední článek, který tady čtete. Snad se tu ještě někdy potkáme.