Pages

Zamilovaní nepřátelé - 13. Kapitola



Ucítila jsem pekelnou bolest. Cítila jsem, že mi po tvářích stékají slzy. Kdybych neviděla jeho obličej, myslela bych si, že mi celou dobu lhal a moje naivita a mučení mu dělají radost. Ale já ten jeho obličej viděla. A viděla jsem tento obličej poprvé. Obvykle v jeho výrazu vidím jen nenávist a povýšenost. Tentokrát jsem v jeho obličeji neviděla ani jeden z těchto citů. Nevím přesně co jsem v jeho obličeji viděla, ale bylo v něm něco jiného než minule, ale stejně jako minule jsem věděla, že mi nechce ublížit, že mi chce opravdu pomoct. V tu chvíli bolest přestala, crusiatus byl přerušen. Mohl trvat pět minut nebo klidně pět hodin.Když cítíte bolest nevnímáte čas. Padla jsem vyčerpaně na zem. Tedy já už na zemi byla, ale nedokázala jsem se z ní zvednout. Malfoy ke mně přiskočil. Vypadalo to jako by se o mě bál, ale to se mi určitě jen zdálo.
"Jak ti je?"
"Nijak zvlášť. Ale přežiju to." Odpověděla jsem trochu chraplavě.
"Tady máš." Podal mi vodu.
"Díky."
"Už budu muset jít. Bylo by nápadné, že jsem tu tak dlouho. Na, sněz tohle. Dodá ti to energii."
"Čokoláda?"
"Jo. Zázračný lék skoro na všechno."
"Jo to je. " Odpověděla jsem se a otřásla se.
"Je ti zima?"
"Trochu."
"Promiň, ale vážně ti nemůžu pomoct. Bylo by kdybych sem něco nosil. A kdybych použil hůlku…"
"Já vím. Už tak jsi toho udělal dost."
"Ne do té doby, dokud tě odtud nedostanu. A to bude chvíli trvat. No, to je jedno. Nezatěžuj se tím a sněz tu čokoládu. Zítra přijdu."
"Dobře." Řekla jsem a on odešel.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)