Pomáhala jsem řádu bojovat proti smrtijedům. Zrovna jsem chtěla jít
pomoct Billovi, který bojoval se Šedohřbetem, ale najednou se ze všech
stran slétly žluté paprsky a všichni znehybněly. Až na mě. Já jsem byla
zrovna za sloupem, takže mě nikdo neviděl a nevyslal na mě Immobilis.
Smrtijedi v čele s Bellatrix si byly jistí, že bez problémů projdou.
Odcházely směrem k astronomické věži. Asi jsem měla všechny odkouzlit,
ale z nějakého náhlého popudu jsem to neudělala. Místo toho jsem je
sledovala. Byla jsem zvědavá, proč jdou k Astronomické věži. Čím víc
jsem se blížila k vrcholu, tím zřetelněji byly slyšet hlasy. Jeden jsem
poznala okamžitě, patřil Brumbálovi. Ale ten druhý jsem nepoznala. Až
když jsem už byla nahoře bezpečně schovaná ve stínech, uviděla jsem
majitele druhého hlasu - Draca Malfoye. Mířil hůlkou na Brumbála.V
momentě mi bylo jasné, proč tu smrtijedi jsou. Tentokrát nešlo o
Harryho. Šlo o Brumbála, jediného kouzelníka, kterého se kdy Voldemort
bál. Kdyby byl mrtvý, už by nebyla žádná překážka k jeho absolutní moci.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že Harry měl být s Brumbálem. Začala
sjem se obávat toho nejhoršího. Rozhlížela jsem se na všechny strany,
ale nikde jsem ho neviděla. Když mě pak padl zrak směrem k Brumbálovi a
skupince smrtijedů už to nebyl Malfoy, kdo mířil na Brumbála. Byl to
Snape, který se tam bůh ví odkud objevil. A než jsem tuhle informaci
stihla vstřebat, vyřkl ta osudná slova. Nestihla jsem se zarazit a
vykřikla jsem. Všichni smrtijedy se otočily mým směrem a já věděla, že
je zle. Poslední co jsem viděla, byl modrý paprsek letící na mě. Pak už
jsem viděla jen tmu.
0 komentářů:
Okomentovat
Děkuji za krásný komentář :)