Pages

Pohádky


Vykládal jsi mi pohádky a já hloupá věřila, že to myslíš vážně. Že o mojí lásce víš a opětuješ jí. Cítila jsem se jako princezna, co našla svého prince. Ale byly to jen pohádky, nikdy jsi mě nemiloval. A teď se směješ, jak naivní jsem byla, když jsem v tvou bezmeznou lásku věřila. Ty nejsi princ, za kterého jsem tě měla. Ty, jsi zloduch, co každého jen využívá. Který se vtiskl do mého srdce a pak mi jej ukradl. Nevrátíš mi ho, já to vím. Vzal sis ho stejně jako srdce stovek dívek přede mnou. Bez svého srdce, které je s tebou nebudu nikdy schopná být šťastná. Ale jedno ti povím. I když už na pohádky nevěřím, vím, že se ti to vrátí. Tak to vždycky bylo a tak to bude. A až ta doba nastane, mé srdce u mě přistane a já budu vědět, že je čas zase začít věřit.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)