Pages

Pod vlivem lásky II - 8.Kapitola




"To si vážně myslí, že jí nechám samotnou? Bez ochrany?" Byla to jen řečnická otázka, ale Damon si prostě musel rýpnout.
"Probodnul jsi jí srdce dýkou. Takže…"
"Buď tak hodný a chvíli mlč, musím přemýšlet."
"Asi půjdu dát na kliku cedulku: Nerušit, génius pracuje." Radši jsem nad tím mávl rukou a vzal si mobil. Nejbližší let byl za půl hodiny, sice je to šestihodinová cesta, ale vrtulníkem by se to o moc nezkrátilo. Půl hodiny, to mám akorát tak dost času, abych získal letenky do první třídy.
"Vysvětli to Caroline," řekl jsem Damonovi aniž bych odlepil oči od mobilu.
"Co vysvětlit?" A sakra. Dokáže nakupovat dvanáct hodin v kuse, ale když nejvíc potřebuji, aby byla pryč, přijde."
"Letím do Mystic Falls, menší problémy," přiznal jsem, i když mi bylo jasné, kam to povede.
"Jaké problémy?"
"Rebece někdo podstrčil vlkodlačí jed. Někdo po ní jde. Zabiju ho a vrátím se zpátky."
"Ani omylem, letím s tebou." Nic jiného jsem ani nečekal.
"Car, není čas na to, aby sis balila." Snažil jsem se ji přesvědčit, aby zůstala v Paříži, ale byl to předem prohraný boj.
"Nemusím si balit, vrátíme se ne?" Aspoň jednou by se mohla zachovat jako blondýnka.
"Já letím taky. Co když se něco stane Mattovi?"
"Víte, že vás jednoduše můžu ovlivnit, abyste zůstaly v bezpečí?"
"Nemůžeš. Pak bych s tebou už v životě nepromluvila. Navíc, kde jinde bychom mohly být víc v bezpečí než po boku hrůzu nahánějícího hybrida, který nás může během pár sekund vyvést ze spáru smrti?" sladce se usmála
"To zní celkem…logicky," přiznal jsem. Někdy je až moc chytrá.
"Tak tedy pojďte, ať to máme co nejdřív za sebou. Damon to tu zatím pohlídá."
"A přijít o všechnu legraci? Ani náhodou, letím." Bože, jednou si s nimi vyjeď na dovolenou a už se jich nezbavíš. U Caroline mi to nevadí, ale Damon a Elena… prostě jsem nad tím jen mávl rukou a šel na letiště. Bylo mi jasné, že půjdou za mnou. No, spíše jsme běželi, protože jsme během pěti minut byly na letišti. A pokud se nepletu, Damon ještě stačil ovlivnit recepčního.

Na letišti bylo plno a letenky byl samozřejmě všechny rozprodané. Ale stačilo ovlivnit pár lidí a už jsme měli zajištěné čtyři letenky první třídou.

A tak jsme teď po šestihodinovém letu byly v Mystic Falls. Na letišti jsem si vzal auto, kterým jsem sem přijel ani ne před týdnem. Moje sestra má holt nos na maléry. Sice jsem jí slíbil, že nepřijedu, ale je to moje sestra, nemohl jsem jí tu nechat samotnou, když je v nebezpečí. Nejspíš mi vrazí kůl do srdce hned v předsíni, ale co na tom, je to jen kůl.

"Hej Klausi, budeš v tom autě trčet celý den?" Ani jsem si nevšiml, že Damon zastavil u penzionu. Bylo nám jasné, že v našem starém sídle nebude, tak jsme jeli rovnou sem. Hodil jsem na něj vražedný pohled a vystoupil. Vlastně vůbec nechápu, proč řídil on a ne já. No to je jedno všiml jsem si, že všichni tři už byly u penzionu. Jen jsem si povzdechl a šel jsem za nimi. Teprve potom jsem si všiml, že všichni tři stáli ve dveřích a snažily se zadržet smích. "Asi rušíme…" poznamenal Damon, když jsem k nim došel.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)