Pages

Pět dárků, které bych si přála, ale nedají se koupit

Hned první část projektu. A snad se autorky nebudou zlobit, že jsem si trochu pozměnila znění tématu.
Předtím mi to znělo trošku divně.


Pět dárků, které bych chtěla, ale bohužel si je nemůžu koupit. Původně jsem vůbec nevěděla, co mám napsat, ale pak jsem si uvědomila, že v těch věcí je vlastně docela dost. Jenže jich má být pět, tak jich je pět.

Jako první bych chtěla štěstí. A tím nemyslím, že nejsem šťastná, jsem. Myslím tím, Takové to štěstí ve hře nebo třeba v lásce. Ale hlavně na lidi. Všichni víme, že v dnešní době je těžké narazit na slušné, poctivé a nefalešné lidi.

Následně asi to zdraví. Jako teoreticky zdravá jsem. Nemám rakovinu ani další jiné hrozné nemoci, ale mám problém se štítnou žlázou a hrozně ráda bych se ho zbavila. A celkově bych uvítala, kdybych už nikdy nemusela být nemocná.



A s tím zdravím souvisí třetí věc, kterou si vážně nikde nekoupím a evidentně se k ní nedostanu ani jiným způsobem a to je nesmrtelnost. Chtěla bych být nesmrtelná, protože člověk, který může žít věčně, stihne všechno. Ale když budu žít já nevím, tak sto let, moc toho nestihnu.

Následně bych chtěla mít moc. Moc něco změnit. Cokoliv, co mě štve. Třeba aby za týrání zvířat byly tresty smrti nebo aby lidé, co nic nedělají (jistě víte, koho tím myslím) nedostávali výplaty s šesti nulami.


A poslední věc nevím, jak přesně nazvat. Nechtěla bych být zapomenuta. Jelikož mi to s nesmrtelností určitě nevyjde, byla bych ráda, aby si mě aspoň lidi pamatovali. Abych zůstala nesmrtelná aspoň duší, ale ne špatným způsobem. Takže bych si asi přála zasloužený obdiv, protože lepší pojmenování mě nenapadá.

Tohle bylo mých pět dárků k vánocům, které bych chtěla, i když v každém je těch dárku schovaných mnohem víc. Jen mě musíte znát a číst mezi řádky. Ale pokud mezi řádky nic nevidíte, nevadí. I když popravdě mezi řádky je vždy napsané to nejdůležitější, co člověk nechce sdělovat přímo.




0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)