Pages

Knižní zlozvyky

Neznám člověka, který by neměl nějaký zlozvyk. Já jich mám opravdu hodně a velká část z toho jsou knižní zlozvyky. Myslím, že každý z vás, kdo to teď čte, má také nějaké knižní zlozvyky. Mohla bych tedy pochybovat o tom, že čtete knihy. Ale kdyby jste je nečetli, proč by jste četli tento článek? Teď už dost uvažování a vrhneme se na moje knižní zlozvyky. A že je jich fakt hodně.

Začneme úplným začátkem. Když jsem v knihovně nebo v knihkupectví a nehledám žádnou určitou knihu, tak mě zajímá hlavně obálka a název. Obsahy já už z principu nečtu. Takže v podstatě soudím knihu podle obálky. Ale je pravda, že ne všechny, někdy mě zaujme název a někdy spisovatel. Ale jako první sleduju obálky.

Další zlozvyk je, že neumím říct dost. Mám doma nepřečtené knihy, co jsem dostala, nepřečtené recenzní výtisky, hromadu nepřečtených knih z knihovny a i když to vím, tak si další hromadu knih půjčím. Prostě se v tomhle nedokážu ovládat. A tak se často stává, že knihu vrátím a za měsíc si jí půjčím zase.

Vždycky když dostanu novou knihu, tak si k ní musím přivonět. Nevím proč, ale prostě mě ta vůně nové knihy fascinuje. Hrozně se mi líbí.

Pokud je ta kniha moje nebo od kamaráda, tak si před jejím čtením padesátkrát umyju ruce, aby se náhodou neušpinila. Pokud má kniha přebal, tak ten sundavám a nechávám v knihovně, abych ho nepoškodila. A pokud je kniha na delší čtení, tak si jí i obalím.

Jsem na knihy hrozně háklivá. Nerada je někomu půjčuji, ale pokud jsem si stoprocentně jistá, že tomu člověku můžu věřit, tak mu knihu půjčím, ale celou dobu se o ní hrozně strachuju. Nenávidím, když se mé knize něco stane.

Tohle byla jen čtvrtina mých knižních zlozvyků, mám jich opravdu hodně. Ale vzhledem k tomu, že knihy miluji, tak to není nic divného. A co vaše knižní zlozvyky?

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)