Pages

Jiní brečí, já se směji


Tohle je asi ta nejnormálnější věc na světě. Když se já směju, je jasné, že někde na světě, možná přímo vedle mě je člověk, který brečí. Ať mám jakoukoliv náladu, ať je mi do smíchu nebo do pláče, vždycky se někde najde někdo, kdo má opačnou náladu. Nemůžou mít přece všichni stejnou. A ani to není možné, když se podíváme jak je to se světem. Já se směju, protože se mám dobře a brečím v podstatě kvůli prkotinám. Ale tam venku jsou lidi, kteří brečí pořád, protože nemají jídlo a mnohdy ani střechu nad hlavou. Takže zatímco já brečím v téhle relativně šťastné zemi, tak jiní lidé třeba v Africe brečí, protože neví jestli se druhý den ráno probudí.

Je nemožné, aby všichni lidi na světě ve stejnou dobu plakali nebo se smály. Stejně tak je nemožné donutit někoho, aby se přestal smát, protože jiný lidé trpí. Je to krutí svět a my s tím nic neuděláme. Ale myslím, že by jsme si měly občas, když brečíme kvůli pitomostem, vzpomenout na to, že ve světě jsou lidé, který mají opravdu důvod k pláči, ale většinou nepláčou, protože si už na tenhle život zvykli.



0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)